Muž, který snědl vlastní boty. Tím byl, a jím měl navždy zůstat.

V novém modrém dlouhém fraku, v modrých kalhotách se zlatými lampasy, se zlatě lemovanými výložkami, ceremoniálním mečem a dvourohý v kloboukem vypadal Francesco úžasně.

Je to už třináct let, co se vrátil do Florie po neúspěšné pozemní expedici do severní Kanady. a pořád si vzpomíná na posměšky a žerty, které si po návratu vyslechl. Je ten, co snědl své boty.

Kapitán Francesco Loci byl abstinent, ale ostatní se po třech hodinách vína, brandy a šampaňského začali uvolňovat. Konverzace ztrácela na formálnosti a Francesco se pomalu začal cítit klidnější. Uvědomil si, že celá tahle recepce, všechny ty zlaté knoflíky, hedvábné nákrčníky, zářící výložky, skvělé jídlo, doutníky a úsměvy jsou tu pro něj, pro jeho novou výpravu. Tentokrát je ústřední postavou on.

Proto jim otřáslo, když ho starší signor Fabio Rossi téměř nezdvořilým pohybem odtáhl stranou a začal ho bombardovat otázkami. „Proč sebou u všech čertů berete sedmdesát chlapů?“

Francesco překvapeně zamrkal. „Je to velká, expedice signore.“

„Až zatraceně moc velká, jestli chcete znát můj názor. Je dost obtížné dostat přes do člunu a zpátky do civilizace dvacet mužů, až se něco zvrtne, ale sedmdesát?“ Starý badatel se posměšně odfrkl, odkašlal si, jako by chtěl plivnout. „A co je to za nesmysl s tím parním strojem?“

„To není nesmysl, signore,“ odporoval Francesco a postřehl ve svém vlastním hlase jistý blahosklonný tón. Sám o páře sice nic nevěděl, ale na expedici s sebou bere dva vynikající strojníky. „Je to velice výkonný stroj signore Fabio. Umožní nám zůstat v teple, i když uvízneme v ledu.“

„Uvědomte si, kolik z dalších zásob jste mohl naložit, kdyby tam nebyl ten zatracený parní stroj.“ Nedal se odbýt signor Rossi. „A kolik uhlí je vlastně potřeba na vytopení lodě tam nahoře na severu na jeden den? Jak dlouho Vám ty zásoby vydrží?“

Francesco neměl nejmenší ponětí. A ani ho to nijak zvlášť nezajímalo. O parní stroj a uhlí se starali strojníci, a admiralita zcela jistě všechno dobře naplánovala. Loď má nové, zesílené pancéřování a je až po okraj naplněna zásobami. Tentokrát má k dispozici poznámky a mapy z výprav Jean–François de La Pérouse, tentokrát zcela jistě severozápadní cestu najde. Konečně už nebude ten, co snědl své boty.