Ač si tím už není nikdo příliš jist, blíží se rok 1807. Florijští se pomalu srovnávají jak s nadvládou Francie, tak novým řádem světa, kdy je tok času rozbitý a nestabilní.
Časové bouře slábnou. Soužití současníků i lidí ze starých časů se ustaluje. Zprávy z okolního světa však mluví o chaosu a válkách.
Skoro to až zní, že Florijští se mají relativně dobře. Toto zdání však přece jen trochu klame…
Nový protektor Geraud de Billes konečně získal kontrolu nad městem. S pozůstatky někdejšího odboje uzavřel drahé příměří, stvrzené krví a střelným prachem.
Zbraně byly složeny na obou stranách. Vůdci odboje, mezi kterými byl Florijský Signor, byli nejprve zahnáni do kanalizace, později tajně opustili město. Tedy alespoň to se říká ve Florijských ulicích. Přesto se v ozvěnách nočního města dál nese ono jméno-
La Ombra. Není to jen heslo. Není to jen jméno. Je to symbol vzdoru. Slova, která znamenají boj na život a na smrt za svobodu Florie a demokracii. Zbraně jsou nutnost, životy jejich munice. Každé zvolání těchto slov, každá žába namalovaná na nestřežené stěně znamená výzvu k boji a krveprolití.
Ani většina Florijských s tímto ideologickým směrem už dávno nesouhlasí. Mnozí si myslí, že pevná ruka protektora de Billes je právě to, co Florie nyní potřebuje. Zkrátka trocha stability vnesena do všudypřítomného chaosu.
Jiní vyčkávají. Je otázkou času, než jiskra vzdoru rozhoří nový plamen. Jakým způsobem se tak stane a co z toho bude, to ukáže už jen čas.
A aby toho nebylo málo, pomalu se nám zde zabydluje také delegace z německých zemí s ozbrojenou posádkou. Ve Florii se jim velmi líbí a zatím spíše spolupracují ve křehkém míru s Francií i Florií. Čert ale ví, co jejich přítomnost bude pro město znamenat.
Protektora také trápí, že ve městě se údajně pohybují špehové z Ruska. Nikdo netuší, proč tu přesně jsou. Důvodů může být hned několik. Tím hlavním snad šuškanda o tom, že Napoleon plánuje tažení do Ruska. Ale proč jsou zrovna tady, pokud tu opravdu jsou?
Někteří si myslí, že jsou tu ještě z jiných důvodů, ač za své myšlenky prozatím sklízí leda posměch. Mezi inteligencí a klérem se totiž šušká o tom, že snad právě Florie je ono “oko bouře”, ze kterého celý problém s rozbitým časem pramení…
Už, když se prvně rozbil čas, začaly se po Florii objevovat podivné, malé krystaly.
Ač trochu brní v ruce, některé z nich bolí hlava a pár všeobecně nedůtklivých lidí tvrdí, že díky nim ztrácí pojem o čase, jejich záře je příjemná, hřejivá a brzy se staly oblíbenou komoditou hlavně ve šperkařství.
Moudré hlavy a vojenské přilby ale brzy přišly na to, že mohou mít využití mnohem ničivější. Proudí jimi jakási podivná energie, kterou je možno - alespoň v teorii - využívat takřka neomezenými způsoby.
Hypotézy o tom, že objevení krystalů přinejmenším koreluje s kataklizmickými událostmi jsou všudypřítomné. Pouhé domněnky o tom, že krystaly na sebe vzájemně reagují, dohady, že snad přímo ony rozbily čas jsou považovány za pavědu. Někteří učenci to dokonce označují za čarodějnictví.
Nedávno se kruhy učenců roznesla zpráva, že při rekonstrukci radnice byl objeven exemplář zcela šokující velikosti, disponující neuvěřitelnými vlastnostmi.
Ten, kdo jej měl převzít, však zmizel bezestop. A exemplář s ním. Všichni, kteří se krystaly zabývají tak žijí v blahé naději, že se snad objeví alespoň ještě jeden takový, aby jej bylo možné řádně prozkoumat a možná i použít k jistým účelům.
Na Florijském náměstí stojí podivný monument. Je pokryt zapomenutým písmem jazyka, kterým již ani předci předků nemluvili. Světlo, které skrze něj prochází, se podivně láme a vlní. Vědecká bádání kolem něj však nevedou nikam a kněží Nanty-Kranty si svá tajemství nechávají pro sebe. Jen hlídky, které kolem něj v noci chodí, se mu vyhýbají obloukem. Šušká se, že z něj vychází chichot tisíce hlasů procházející jedním hrdlem. Nedávno prý dokonce hlasy byly slyšet zřetelně.
Kněží Nanty-kranty - jako již tradičně - tvrdí, že sféry světů jsou narušeny, že se na letošek připadá konec světa dle prastarého kalendáře.
Mnozí se tomu jen smějí. Hlasy vycházející z monumentu se očividně také baví. Třeba smíchem právě ony skeptiky nakazily…